sobota 19. dubna 2014

Gruntovní knihy: Co rozumět, když čtete …?

O užitečnosti gruntovních knih v genealogii nepochybuje nikdo. Mohou nahradit matriky, přinést informace o majetkových poměrech i každodenním životě předků. Jsou přitom i další výzvou, kterou může rodopisec zdolat. A nejde jenom o přečtení mnohem delšího textu než v matrikách. Jiná je délka textu, jiná je jeho struktura a komplexnost i informace jsou obsáhlejší. Používají se nejrůznější zkratky. Dalším klackem, který nám hází pod nohy čas, je jazyk. Po 200 i 300 letech, které od mnohých zápisů utekly, jsou četná slova pro nás neznámá, píší se jinak nebo se vůbec nepoužívají. To, co pro současníka byla jasné a srozumitelné, nám  dnes způsobuje bolest mezi ušima. 
Nedávno jsem procházel gruntovní knihy z panství Poděbradského, konkrétně pro obec Činěves, kde žili moji Čermákovi. Níže jsou některé výrazy, které mě potrápily. Snad někomu ušetří práci.


Štarholcový plot

… zahrada dobře vysázená stromovím, v ní sušírna, okolo ní patřičný plot dílem štarholcový , dílem pletený …

Původně jsem se domníval, že štarholcový bude znamenat druh dřeva. Podle všeho se ale jedná o plot ze silné kulatiny; německé Starkholz podle německé Wikipedie označuje kulatinu s průměrem nad 40 cm. Ne že by snad pra(-)dědeček Čermák stavěl kolem statku palisádu z kmenů, jakou měli na Butlerově farmě; šlo spíše o hrubá prkna nařezané ze silné kulatiny. Zbytek plotu byl pletený.

Plevník

W druhém pořadí jeden špejchar od kamena, prkenná podlaha, vedle toho chlív pro ušatý dobytek, od kamena jeden plevník , při tom kůlna pro hospodářské nářadí na dřevěných sloupech…

Plevníkem je místnost na uložení plev. To by nebylo až tak záhadné. Ale k čemu se ale plevy používaly, že je museli skladovat ve zvláštním stavení? Používaly se hlavně ke krmení koní, snad i krav. Mohly se možná také použít jako podestýlka pro drůbež.

Pátověrtelní špejchar

Co se tejká pučeného obilí z pátověrtelního špejcharu takové z letošní ourody na špejchar docela odvedené býti muší

Pátověrtelní špejchar byl starý výraz, který se používal pro kontribučenské sýpky. V gruntovnicích často narazíme na naturální kontribuci, která se do těchto sýpek odváděla a měla sloužit jako rezerva. Vrchnost povinné dodávky nikdy neodpouštěla. Jejich vznik nařídil Josef II v roce 1788 (kdo jiný, že). Inspiroval se chvályhodnou praxí, která byla zavedena na mnohých panstvích už předtím. (více o tom v dalším z plánovaných postů o osvícenských patentech). Pátý věrtel byl v podstatě úrok, který se vracel navíc do sýpky s vypůjčeným obilím.

Zádení

Nejvíc mě asi v zápisech pro činěveské grunty potrápilo zádení. Při převodech vždycky šacovali stodolu s 1 mlatem a 2 zádení: Stodola o 1 mlatě 2 zádení
Odpověď jsem našel až v časopise Slovo a slovesnost z roku 1966, kde Slavomír Utěšený publikovat článek České nářeční názvy pro „stodolu“, „mlat“ a „pernu“. Na str. 42 autor uvádí, že pro prostory po stranách mlatu se používá ve středních a zčásti východních Čech se používá zádeň//záďeň. Původně se tak patrně označovala přepážka mezi mlatem a pernou
Proč to ale bylo tak důležité, aby se to zapsalo do gruntovních knih, netuším.

Záhrobec

… síň, kuchyně a komín dřevěný, komora 1 a na záhrobci malá 1, za 18 kop…

V tomto případě jsem se jednoznačného významu nedobral. Záhrobec je výraz pro zápraží, ale také zápecí. Může označovat výklenek za pecí, ale také chodník kolem stavení nebo zápraží, anebo také kamennou zídku kolem polí. V tomto případ jsem se v kontextu přiklonil k významu výklenku.

Kde hledat

Pro hledání starších výrazů mohu doporučit stránky Ústavu pro jazyk český a hodně užitečný je Vokabulář webový. Vřele doporučuji.