neděle 29. ledna 2017

Vychovatelka velkovévodských dětí a "odpadlík"

V roce 2014, když se připomínalo sté výročí zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda v Sarejevu a začátek Velké války, objevil se v záplavě článků jeden připomínající české zaměstnance na Konopišti. A mezi nimi byla zmiňována i jistá Marie Schneibergová, která na zámku pracovala jako vychovatelka tří arcivévodových dětí. Její rodina prý sloužila na zámku Konopiště 300 let. Rozhodně něco, co stálo za prozkoumání.
Chtěl bych napsat, že jsem se jako žralok, který ucítil krev, vydal za svou rodopisnou kořistí, pravda ale je, že v roce 2014 jsem se plácal bezradně kolem Martina Šnajberka a jeho otce Jiřího. Šnajberkovi mi připomínali genealogický přízrak, nehmotný a napolapitelný. Na jejich propojování s vychovatelkou dětí Františka Ferdinanda o témě půldruhéhostoletí později jsem neměl ani pomyšlení.
Teprve loni, v době, kdy jsem konečně prošel desítky matriky a vypsal z nich stovky nositelů toho jména, jsem začal pátrat i tímto směrem. A nakonec to nebylo ani tak obtížné. Našel jsem totiž patrně v roce 2015 založené stránky Spolku přátel Konopiště a nich informaci nejen o Marii, ale i jejích rodičích Tomášovi a Josefě Schneibergových a také jejích  sestrách Barboře a Anně. Ti všichni byli zaměstnáni na zámku Konopiště. Otec Tomáš jako pomocník v parku kolem zámku, jeho manželka Anna v kuchyni.


zdroj: www.fotohistorie.cz

Kdo byla Marie Schneibergová?
Bylo pravděpodobné, že se Mariie a celá její rodina dají propojit s některou Šnajberkovských větví z předchozího století. Tipoval jsem si pomněnického Františka Šnajberka, který se na rozdíl od jeho bratrancům přidržel katolické víry.
Marie Schneibergová se narodila 27. prosince 1885. Její otec byl Tomáš Šnajberk, ovčák v Chvojně č. 3, syn Tomáše Šnajberk, ovčáka z Chvojna č. 3, a matky Marie, rozené Pilátový z Malých Žiňan č. 10. Matkou byla Josefa Pencová, dcera Matěje a Barbory Pencových.
Její otec Tomáš Šnajberk, pozdější parkový hlídač, se narodil 14. ledna 1855 v Mariánovicích č. 2 otci Tomášovi Šnajberkovi, synovi Jakub Šnejberka, ovčáckého mistra z Marianovic a matce Marii Párisové z Benic č. 2. Matka byla Marie Pilátová, jak ostatně uváděl i křestní zápis její vnučky Marie.
Svatbu Jakuba Šnajberka s Marií Parisovou jsem našel snadno v roce 1797, protože už byla v mém obřím přehledu. Podle zápisu v matrice týnecké farnosti se svatba konala 23. ledna 1797. Jakubovi bylo v té době podle matriky 37 let. Nevěsta byla o čtrnáct let mladší a dcera Vojtěcha a Kláry Parisových. Co bylo ale podstatné, Jakub byl v matrice označen jako katolík a jako vdovec(!). Další informace ale u něj chyběly.

Jakub Šnajberk, "odpadlý odpadlík"?
Takže jsem hledal Jakuba, narozeného někdy kolem roku 1760 a vdovce. Z tabulky na mě vypadl jenom jeden Jakub, který trochu odpovídal oběma kritériím. V roce 1757 se Martinovi Šnajberkovi a Kateřině narodil v Mrači syn toho jména. Žádný jiný Jakub se mi v prohledaných matrikách nenabízel. Šel jsem tedy po jeho stopě. Jakub byl synem Martina Šnajberka, ne toho mého Martina, ale toho druhého, který se celým mým dosavadním bádáním prolínal. Byl to ten samý Martin, který v tolerančních přihláškách, uvedl, že má tři syny, mezi nimi i Jakuba starého 24 let. Jakub měl tehdy již vlastní manželku Alžbětu a roční dceru Kateřinu, jak ostatně sám uvedl, když se přihlašoval k evangelické víře. 
Jakub se oženil s Alžbětou Pudilovou koncem roku 1779, přesně 14. listopadu. Zmíněnou Alžbětou byla dcera Jiřího Pudila z Tvoršovic. Jejich dceru, shora zmíněná Kateřina, jsem ale v benešovských matrikách nemohl najít. A nenašel jsem její narození ani jinde, zato jejich další děti nebyl problém dohledat. 

Velký Chvojen
  • Josef 1782
  • Veronika 1784
Benice
  • Anna 1787
  • Martina a Magdalena 1789
  • Jakub 1791
  • Václav 1793
Další děti jsem v Benicích nenašel, i když rodina zde žila dál. Právě v Benicích č. 2 zemřela Alžběta Šnajberková, mistrová polní, jak byla v matrice zapsána, 27. srpna 1796 ve věku 35 let.
Časově všechno do sebe zapadalo. V srpnu 1796 zemřela Jakubova manželka Alžběta, rozená Pudilová. V lednu 1797 se Jakub znovu žení s Marií Parisovou. A v listopadu téhož roku se narodila Jakubovi a jeho druhé manželce dcera Barbora. Pravda matka je v zápise uvedena jako Anna, ale coby její rodiče jsou uvedeni zase Vojtěch a Klára Parisovi a hlavně zaměnitelnost Ann a Marií není zase až tak vzácná.
Zůstávala ale hlavní nejasnost, zda, kdy a proč se Jakub stal katolíkem, když u výslechu u komise zaznamenané v tolerančních přihláškách pevným hlasem prohlásil:
4. Tak tedy podle té vám vyložené pravdy nechcete uznat bludu vašeho a navrátiti se k víře kř. kat.?
4. Co sem před sebe vzal, v tom až do smrti zůstanu.
Prohlížel jsem záznamy narození Jakubových dětí. Josef, Veronika a Anna byly pokřtěny jako nekatolíci, Veronika a Anna patrně už od protestantského pastora. Ale počínaje dvojčaty Martinem a Magdalenou jsou všechny další narozené děti zapsány a pokřtěny jako katolíci. Takže někdy mezi rokem 1787 a 1789 se Jakub vrátil zpět ke katolickému vyznání. Pokud by katolík byl jenom Jakub, byly by všechny děti podle pravidel Tolerančního patentu vychovávány v katolické víře. Kdyby se ke katolickému vyznání vrátila jenom Alžběta, pak dle pravidla v náboženských otázkách výchova a příslušnost pohlaví následovati mají, alespoň dvojče Martin a jeho mladší Jakub měli zůstat evangelíky. Leč v rodině Jakuba a Alžběty byly jako katolíci křtěny jak hoši, tak děvčata. I sama Alžběta zemřela jako katolička. Takže se ke katolictví musela obrátit celá rodina s Jakubem v čele. Co tehdy přimělo Jakuba změnit jeho postoj a zapřít stoletou protestantskou tradici, kterou jeho rodina měla? Byla to manželka nebo tlak zaměstnavatele? Nebo šlo o skutečné vnitřní přesvědčení?

Každým pádem tvrzení, že rodina Schneibergových byla na konopištském panství přes 300 let mohla být s přivřenýma očima pravdivé. Já jsem z toho zase vytěžil jeden zajímavý příběh a konečně získal příbuzného, který musel osobně znát Járu Cimrmana.