"Osvícené" patenty podruhé: Jméno! Ale jaké ...

Tak Marie nebo Josef? Ne, nejde o otázku nastávajících rodičů, ani váhání genealoga nad nejčastějším jménem v rodokmenu. Mířím tím na popularizační články o genealogii nebo obecně o jménech, které střídavě přicházejí s tvrzením, že příjmení u nás zavedla Marie Terezie, anebo že to byl její syn Josef II. I když našim osvícenským panovníkům nemůžeme upřít invenci – o tom konečně bude ještě řeč – publicistická zkratka, jak se dá tušit, je zavádějící. Každý kdo otevřel matriku třeba z první poloviny 18. století, viděl těch příjmení nespočet. Pisatelé přebírající závěry jeden od druhého nás přitom vesměs chtějí informovat o tom, kdo, spíše než že by příjmení zavedl, stanovil pravidla pro jejich používání. A tady to začíná být zajímavé.

Vavák o soupisu duší

Když jsem připravil první post o osvícenských patentech o číslování domů a soupisů duší, málem jsem zapomněl na svého oblíbence Vaváka. Protože začal svoje Paměti psát právě v roce 1770, mohl zachytit i probíhající soupis obyvatel a číslování domů. Abych jej opět trochu zpopularizoval, přináším zápisky očitého svědka těchto zajímavých událostí.

"Osvícené" patenty poprvé: Očíslujme to!

Rodopis přivádí člověka k informacím z mnoha dalších oborů, tedy alespoň pokud nechce zůstat jenom u strohých dat a údajů. Za dobu, kdy se věnuji rodinné historii, jsem se přivzdělal mimo jiné v metrologii, religionistice, statistice, numismatice, epidemiologii a dalších oborech, o historii ani nemluvě. A nevyhneme se přitom ani právu a právním normám. Tak jsem se nedávno od některých výrazů z gruntovních knih dostal i předpisům vydaným v době osvícenské, které se našich předků přímo dotýkaly a na rozdíl od jiných norem jejich život skutečně ovlivnily. A nejsou to jenom notoricky známé patenty toleranční nebo robotní. Proto bych rád tento i několik následujících postů věnoval několika patentům Marie Terezie a jejího syna Josefa II.

Snad kvůli téměř 250 letům, které od jejich vydání uplynuly, jsou informace dostupné na internetu stručné, často se liší v datech a velmi často je zřejmé, že se jedná o opakování jedné a té samé informace bez ověření ve zdroji samotném. Abych se vyhnul takovému nekritickému opakování, vyhledal jsem původní prameny a udělat si sám představu o tom, proč a jak se věci děly.

V chronologickém pořádku je první na řadě očíslování domů v roce 1770. Asi nejsme sám, kdo očíslování domů oceňuje, protože dnes nám hodně usnadňuje bádání.