pátek 20. května 2011

Fiala, pátrání pokračuje

Totožnost Františka Fialy a jeho bratra Josefa je potvrzená beze všech pochybností, a to jsem nemusel ani čekat na ten článek z Rozprav Národního technického muzea. Ten jsem si sice už objednal, ale základní představu o životě Františka jsem získal z článku, který vyšel v novinách k jeho 75. narozeninám. Potvrzení již známého faktu úředním záznamem přinese sice až zápis o sňatku Františka s některou jeho dvou manželek (spíše jeho první sňatek s Františkou Kovařovicovou), ale už dnes jsem si stoprocentně jistý. Na záznam musím čekat až se objeví matriky oddaných pro sv. Mikuláše na Malé Straně.
Při hledání zpráv se osvědčil Kramerius a Pražské policejní přihlášky. A nakonec došlo i na ty pražské matriky, ale o tom jindy. V Krameriovi byly záznamy o svatbě s první manželkou Františkou a o její smrtí. O smrti druhé manželky se zachovala zpráva, stejně jako o smrti Josefa a nakonec i samotného Františka. Navíc po smrti Josefa dala rodina do několika novin oznámení - poděkování účastníkům, kde jménem pozůstalým děkuje matka Kateřina Fialová. Nejde o nikoho jiného než o Kateřinu Lehečkovou. Takže jsem získal další bod, kdy Kateřina ještě spolehlivě žila. Vedle těchto osobních zpráv se objevily ještě zmínky o profesním a spolkovém životě, jehož se František účastnil.
Takže syn Karla Fialy, šafáře na lnářském panství, se stal vrchním zemským radou. Byl zakládajícím členem technického muzea, kterému věnoval svoje sbírky. Bratr Josef se stal inspektorem rakouských státních drah. Jejich sestra přitom zůstala na někdejším lnářském panství a s manželem, a později se synem, hospodařila v Radošicích. Věřím, že rodina byla dál v kontatku, a že studium Karla, Františkova synovce, na pražské technice bylo i jeho zásluhou.
Tím se ovšem téma bratří Fialových nevyčerpává.