Článek skutečně je o "mém" Františkovi Fialovi. Stručně shrnuje jeho působení ve funkci stavebního rady, jeho přínos při stavbě silniční sítě a několika mostů - mimo jiné i v Mělníce. Za tuhle svojí činnost byl jmenován čestným občanem v Rožmitálu a v roce 1925 tak ve Lnářích. V lnářské obecní kronice se o tom zachoval následující zápis:
Inž. František Fiala |
Jak vrchní stavební rada inž. Frant. Fiala, tak i vrchní stavební rada inž. Frant. Krejčí projektovali a starali se o uskutečněnní návrhu stavby silnice Lnáře-Kocelovice.
Kromě toho se František do dějin zapsal i tím, že zakládal geodetickou skupinu Národního technického muzea, které věnoval svoji dlouholetou sbírku geodetických přístrojů a map (mimo jiné i Müllerovy mapy).
O jeho osobním životě moc informací nebylo, ale jedna podstatná tam přece jen byla. A sice, že se svojí manželkou Barborou založil dvě rodinné nadace, které měly podporovat rodinné příslušníky při studiích na vysoké škole (a možné nejen vysoké). To odpovídá tomu, co jsem se dozvěděl od Pampeláka. Vysvětluje to, jak se pradědův bratr Karel dostal ke studii techniky v Praze a zprávu o tom, jak sloužil geodetické zkoušky. Jistě proto, aby strýcovi udělal radost.
František Fiala po sobě zanechal stručné ručně psané paměti, které autor článku využil. Jsou uložené v jeho fondu v Archivu NTM, který je toho času zavřený. Takže jde o další bod na dlouhém seznamu toho, co je potřeba ještě probádat. Snad by jeho vzpomínky mohly obsahovat něco zajímavého i o jeho dětství nebo o jeho sestře Františce, babičce mého dědy.
Žádné komentáře:
Okomentovat