Moc jsem se totiž spoléhal na obvyklou frázi "z poctivého lože zplozený". Nějakým vnitřním myšlenkovým pochodem jsem si odvodil, že v takovém případě postačí prozkoumat jen období končící zhruba devět měsíců před svatbou. I v minulosti si mi v takových případech toto pravidlo potvrzovalo. Snad to byla náhoda nebo byli tito předci o něco ctnostnější. Každopádně když jsem se dostal na konec období, které jsem si takto vymezil pro hledání, omylem jsem kliknul na další stránku matriky a tam ta svatba byla. Pouhý jeden měsíc před narozením syna Josefa.
Snad bych ten sňatek nakonec našel, ale trvalo by to asi podstatně delší čas. A už vůbec nechci domýšlet ta kvanta zápisů, které bych zbytečně procházel veden slepou důvěrou v poctivost a zdrženlivost mých předků. Cennější je poznání, že farářská fráze "z poctivého lože" je celkem bezcenná. Poctivost se posuzovala jaksi zpětně nikoli k okamžiku početí dítěte, ale jeho narození. Představuje tak vlastně obdobu čárky v kolonce "manželské" v pozdějších rubrikových matrikách.Konečně jsem začal být zvědavý, zda popsaný případ, kdy od svatby k narození dítěte uplynulo jenom měsíc a deset dní, je rekordní. Není. Prvenství, ve své době asi nezáviděníhodné, pro sebe urvala sestra mojí praprapraprababičky Marie, která se provdala za mysliveckého mládence Petra Langa v úterý 20. května 1806. Jenže myslivecký kabát Marii učaroval už před devíti měsíci. Plod jejich horoucí lásky z podzimu 1805 jménem Josef přišel na svět (nebo přesněji byl pokřtěn) přesně o týden později v úterý 27. května. I on je náležitě označen jako dítě "vdané". Takový rekord se bude těžko komu překonávat.
Žádné komentáře:
Okomentovat