Letos v létě se mi podařilo přemluvil rodinu, abychom z jednoho rodinného výletu udělali odbočku do Skramníků, kde jsem si chtěl prohlédnout hrob Františka Vaváka. Zatímco se děti unavovali na hřišti před kostel, prohlédl jsem si místní hřbitov a našel Vavákův hrob. To nebylo nic těžkého, protože sám Vávák o hrobu několikrát psal. Např. jej popisuje, když podává zprávu o smrti syna Josefa.
Pohřben jest dne 12. října, v sobotu na hřbitově škramnickém v místě napravo blíž dveří, kudy se z hřbitova do sakristie vchází, a sice v hrobě tom, v němžto moje matka Barbora Vaváková byla pohřbena r. 1763 17. října, potom můj otec r. 1772 6. února, po nich můj syn Prokop, 11 let starý, r. 1780 29. února A nyní syn Josef r. 1805 12. října, - a tuť i já odpočívati v těle žádám. Odpočinutí věčné dej mu, Pan, a světlo věčné světiž mu! Amen.
Na kamenné desce hrobu je vytesán nápis Rodina Vavákova z Milčic a nad hrobem pak ještě pamětní deska zobrazující Vávávka s veršovaným nápisem
Frant. Jan Vaváka rychtář v Milčicích, čestný měšťan plzeňský - 26. X. 1741 - 15. XI. 1816
muž ten rodem, mravem prostý, sám se vzdělal v vědomosti. Věren Církvi, králi, vlasti, mírný v štěstí, mužný v strasti, ctnostem učil v děsné době, spisy, zpěvy učí v hrobě
věnováno obcí Milčicemi 1908.
|
Pamětní deska nad Vavákovým hrobem. |
|
Kostel sv. Jana Křtitele ve Skramníkách |
Žádné komentáře:
Okomentovat