O prapratetě Marii

Jak už to někdy bývá, náhoda člověku přihraje nějaký matriční zápis, který dlouhou hledal nebo který ho prostě jenom zajímá, a to v matrice, kterou náhodou procházel kvůli něčemu úplně jinému. A o to víc to potěší, když mu zápis odpoví na jednu z mnoha malých otázek na osudy lidí, kteří se dostanou do jeho rodokmenu.
Mě se tohle nedávno poštěstilo se sestrou praprapradědečka Marií. Věděl jsem, že se narodila jako poslední dítě v rodině Václava a Anny. Ale co se s ní stalo potom, jsem netušil. Chyběl o ní zápis v matrice oddaných v jejich farnosti, kde by se s největší pravděpodobností vdávala; ale chyběl i zápis o tom, že by zemřela, a to přitom matriky zemřelých jsou dostupné až do třicátých let.
Marie se mi přitom vynořila z pozemkových knih celkem nečekaně a docela mě přitom potrápila. V roce 1873 převáděl otec Josef na syna Josefa a jeho manželku Marii rodovou usedlost. Mladí manželé přitom na sebe převzali závazek dodání jmenované Marie Pelákové jedné krávy a svadebního výbytu, kteréžto věno pro Marii Pelákovou jménem podílu též váznou na usedlosti řečené na základě zmíněného zápisu a má se těmto manželům za to odraziti z ceny postupní výše uvedené částka per …… 50zl. r. č. Přiznávám, že mi dlouho nedocházelo, kdo ta Marie vůbec je. Jediná žijící sestra nového hospodáře se jmenovala Anna a nějak automaticky jsem předpokládal, že všichni ostatní sourozenci starého hospodáře jsou vybiti. Chyba lávky. Marie byla o bezmála 20 let mladší než její bratr Josef. A byla jen o 9 let starší než její synovec Josef.
Takže když v roce 1873 sepisovali smlouvu o převzetí gruntu, bylo Marii 34 let. Naštěstí pro ní se skutečné předání mělo uskutečnit až v roce 1876, do kdy měl hospodář starý hospodář, její bratr. Pak by totiž s největší pravděpodobností  pro ní na statku nebylo místo. Mladý hospodář by se stěží staral o vejminkáře a také o novou rodinu, a tak Marie musela hledat jinou cestu, jak se zajistit. A tak se, chtě nechtě, ve svých 39 letech provdala v Blatné za vdovce Františka Lexu z Bratronic.