Blažej Ignác Holický

Při zpracování historie rodinách mých předků na lnářském panství se několikrát objevilo jméno faráře Blažeje Holického. Poprvé jsem tohle jméno zaregistroval v inventáři k fondu čížkovské farnosti, kde jednou z položek byla i Copia vejtahů register Blažeje holičského. Ke své (dnešní) velké lítosti jsem tenkrát tuhle položku vynechal, což znamená, že se do Blovic budu muset vypravit ještě jednou. Podruhé, a to jsem zase nevěděl, že se jedná o jeho zápis, jsem si v jednom článku přečetl jeden z jeho zápisů o nemanželském dítěti.
Teprve až při čtení v kadovských matrikách se postupně vynořovala a odhalovala barvitá osobnost zdejšího kněze Blažeje Holického. Farář Holický si totiž do matrik zapisoval kromě běžných záležitostí, jako jsou křty a pohřby i další události, jehož ho potkaly, hlavně pak křivdy a nespravedlnosti, jež se mu dostalo od jeho okolí. Jak uvidíme, neznamená to, že by to byl nějaký uplakánek, který by si jenom stěžoval. Naopak se vždycky dovedl postarat o svoje záležitosti a někdy neváhal ani použít fyzické násilí, což bychom u kněze třeba nečekali.

Stručně osobu Blažeje Holického shrnuje úvodní strana nejstarší kadovské matriky, kde na paměť generací příštích stručně popsal sebe samého a neopomenul přidat informaci finančního rázu.

Kniha neb Matrica w niž se jmena pokržtienych, rodicžů, a kmotrů jejich, tež w stawu manželskem osob potwrzenych a swiedků pržitomnych na budauczy pamatku poznamenwaji

Zaduší kadowskeho založení swateho Waczlawa, knížete, patrona a diedicze Cžeskeho

Založena neb kaupena w Praze za dwanaczte groššů cžeskych za cžasu dwoj czti hodneho knieze Blažieje Hynka Wencelia Holiczkeho, swobodneho umiení a filozofie Doktora, swatoswate Theologie kandydáta, fararže zabořžskeho a kadowskeho, w letu panie 1660. 5. Septembris

Před svým příchodem do Záboří a do tehdy připojené farnosti kadovské Blažej Holický působil právě v Čížkově, kdy svoje působení započal někdy po skočení třicetileté války, a současně spravoval i faru vrčeňskou. Možná, že odsud pak odešel přímo do Záboří.
Svůj příchod na zábořskou faru popsal v matrice zápisem z roku 1663 takto:

NB Ja kniez Blažiej Holicky pržijdauce na zdejši faru zaboržskau, w ní ozdobenau swietniczy, komory, jsem našel tak že wšudy pawucžiny jako provazy cřerny viseli. Pušírny smrad wšudy, na stole špiny wicz než prstu stlauští, kolacže na niem plesniwy, na nich welky mech, stržechy ani kausku jednoho dobryho nebylo, na dworže trawy bylo jako na drahach, jakoby nikda ziadny doni nechodiwal: wšak w ni bydlel kněz Jan Bohuslawsky ržadu cystercyenskyho mnich ze Zbraslawie : Když pršelo w domu welky kusy tramů padalo, nebylo možna komu žiwu zůstati, kdyby jen jeden kus byl na hlawu spadl : protož musel jsem hned dati oba krowy prželatowati, z me slamy 31. kopu došku nadielati sem dal a je pržybejti : dal jsem za chliwy a maštale nowy wrata a chliwecz udielati. Swietnicžku malau nahorže acž k ní pržisluší, tež prži ni kancelarž a komoru slepau, cžehož prwy czo ta fara stala nikdy nebylo, jakož i nowau kolnu u wrat wesnich wystawieti, zed oprawiti, ploty zdielati ± tež marštalku w domu sraubiti, w zahradcze na faltyrži krow udielati a prži huti tež rybnicžek sprawiti a do nieho nowau troubu jsem dal. Wšeczko staweni, jakož stodolu drnem položiti a dieri mnohe sem pohnojiti dal. Krucištie welky do kostela zjednal w.

Ale v novém působišti se musel potýkat s častými protivenstvími. Nejhorší byli asi zloději, na něž si v matrice obšírně stěžoval.

NB Na této farže zloději mnie oba nowy krowy protrhali, ana do scypky wlezli. Item w Welky Patek w nocy prolamali zde wedlejši komorže, mnoho mauky režny, wšeczky pšenicžnau a swatbum(?) namlenau a kraupy [?] pokradli. K woknum horžení swietnicžky když sem na Blatny na panstwi byl ržebržik pržystawili ajiž jedno kolecžko w wobrtliku vyrazili, w tím jsem ja domu jel, a je odehnal. A mnel sem tenkrat P. Kacženky Benedky dwa prsteny ktery stali za 200 zlatych

Ale nebyli to jenom zloději, kdo mu ztrpčoval život. Byli jednak jeho farníci, kteří se nechovali tak, jak se od nich očekávalo. Chovali se nezdrženlivě a farářovi neodváděli to, co byli povinni. Není divu, že si často musel pomoct sám k tomu, nač měl nárok.

December [1662]
20. Z Malkova. Urozeneho a Statečzneho Rytirže Pana Jana Buryana z Aujezda, a na Malkowie z neporžadnyho splozen ložie syn Tomaš, matka jeho kurwa jmenem Juliana, muže ma na wojnie, kmotr Matiej Wojta, Waclaw Kowarž, kmotra Markyta Neytkowa, Maryana Mračzkowa, dal ode kržtu 4 zlaty a za pokutu wzal jsem mu par wolů, kteryma pržyjeli ke kržtu, a sanie. *

31. [prosince 1662] Z Sliwonicz, Mikuláše Krejčžyho dczera Anna, mj Anna, kmotra Anna Chodova rychtaržka, Dorota Hochova, kmotr Kryštof Niemecz z Cžecželowicz […]
NB A poniewadž po ty cžtyry letha meho zde fararžstwi mnie ani krejcaru koledy nedal musel dati cžtyry cžeska za každy rok po 3 k czež naleži dawati *

A jiní se jej zase snažili ošálit a domoci se výhod, a to zadarmo.

Aprilis
4. Z Slatiny, Martina Waniecžka dcera Lidmila, M Kateržina, kmotra Alžbieta Krutova, Alžbieta Kržitkowa, kmotr Waczlaw kowarž malkowsky. Pržišel na nowau wodu, darowal mnie 4 cžeska, potom abych jen kržtil zie zaopatrži pul tolaru, biežiel do wsy hned zas pržišel a prawil žie mu dcera Šmahalowicz z Bezdiekowa, kterau ma purgkrabu syn w Bratrniczych, w hospodie zaboržske takowych peniez zapujcžila. Wieržil sem mu. Po jeho odchodu poslal jsem k Witkowi krčmarži zdali tak jest : Wzkazal mnie zie an jednoho ani druhého z nich u sebe newidieli : litoval sem toho, zie sem nebyl prwe poslal než odešel : což by byl miel nowau wodu kyjem cžerwenau, aby knieze zaufalecz neprželhawal. Ale wšak nb nb nb a to již druhej zdobry Slatiny ma NB hledej ehešli : naprřžed najde procž?

Už v tomto zápise se ukazuje farářova  prchlivost a sklon k rázným řešením. O nich je ostatně v matrice zápisů nejvíc. Blažej Holický neváhal se pustit do sporu s nikým.

NB Jan Maržik šwecz z Wrbnyho, kumpan kadowsky, když jedenkrat u mě w Zaborži pil, s Janem Cžernym mistrem kadowskym, rownie z Daubrawicze Balkowa, a dwie jiny zieny, z Bratronicze kowaržka pržyšli na faru abych jim powoleni dal dietiatko beze kržtu umrtveny za zdi krchowni pochowati, on jim prawil: Wite wy zieny zie jste již dwakrat u mnie byli u spowědi, a jestie po tržeti pujdete, a uhodicze se piesti w prsy swy prawil: Ja sem Fararz kadowsky : a ja jemu dim : Teda sem ja kaplan, a tu maš od kaplana na pamatku toho czo mluwiš : a jej zawřženou piesti mnohokrate uhodicze, wzdycky až ke zdi pržirazym až zase wzdycky od ni hlawa jeho odskoczi, a tu okolo czelyho stolu jsme po komedie cjodili spolu kaplan s fararžem. Leta 1661

Na vysvětlenou kumpán byl tehdy venkovský učitel, často řemeslník, který vyučoval děti ostatních. Jak takovou výuka vypadala si každý může udělat obrázek sám. Jindy si zase vysloužil pár ran kostelník, který šířil nějaké nepřístojné řeči, a jindy vztáhnul ruku i na mnicha karmelitána.

Tež Matiej Louka starši kostelnik pro ržecži nepržyslušejiczy ode mnie mezi a pod ocži znamenan hodnie byl, zie je cžerny a synaly wšechniem do dwauch nediel okazoval.
Podobnie P. panu Kryštofovi s Wanowa(?) do ocži jsem prawil u nieho w Poli když jsme w kuželky hrali, zie se diela collatorem a nejni ziadnym, nežli jeho pani Maxyčzka, jakož jsem tehdaž jeho kaplani Vitalisowi mnichu karmelitanowi pohlavek vylepil.

A ani šlechticové, od nichž by člověk čekal přece jen jinou úroveň, nebyli o nic lepší a někdy zábořského faráři prostě štvali, a to tak, že si to zapsal do obou matrik kadovské i zábořské.

Letha Pane 1662. 9. July. Klál jsem pana Alexandra Zábořzkého na Slatinej, a pana Collatora Karla Miesjczka na Kadowie, zie jsou w kostele rozprawiely, mrstil jsem kropaczem o zem, nechteil jsem ani na kazatedlniczy jiti, až prosili a vzkazali abych se nehnieval, zie již bylo po mšy. Po kazani pan Alexander przyšel do kaple a mnie chtel piva pšeničnýho a ječného darovat: druhou službu v Kadowie pan Karel tež do kaple pržišel a se z strany tehož omlouval. Psáno ku pamatcze budoucy odemnie Blažeje Hynka Holiczského fararze Zabořského a kadowskeho ut supra.

Koneckonců na špatný vztah s novým patronem, pánem z Mitrovic, vedl asi k předčasnému konci působení faráře Holickeho v Záboří a Kadově. I když Blažeje asi nejvíce mrzelo, že nedostává tradiční soudky piva. Začátek vzájemné nevraživosti asi začal podle Holického zápisu takto:  

Nb. Urozeny pan pan Mikulaš Aleš Wita z Rzaweho, na Zaborži, Dobržejowiczych, Koczeniczych a Chot. u dawal mnie každorocžnie 5. sudů piwa staryho, naproti tomu ze jsem každeho týhodne sloužil jednu mši swatau ke czti a chwale Rodicžky Boži Blahoslawene Panny Maryje za požehnani jeho czeleho domu, ale wysocze urozeny pan pan Aleš Ferdinand Wratislaw, swate Ržymske Ržiše hrabie z Mitrowizc, pan na Schslburghu, Hradišti a Zaborži, JM Ržimskeho czysarže, uherského a cžeskeho krale raddda, skutecžny komornik, kralowsky mistodržiczi, saudce zemsky, prezident komory Cžeske v kralowstwi Cžeskem, jak Zaborži kaupil hned nicz dawati nechtiel, prawicz, žie w Praze ma dost knieži, kterži mšy slauži. Signum […] a hned toho cžasu nemiel jsem chuti zde byti a faru wypowiedieti jsem hned minil nežli poniewadž jsem byl powinen kadowskym w letu 1663 až do S. Jirži, prži kteremžto cžase tu faru jsem byl ujal, dosluhowati, až dosad jsem se zde zdržel. […]

Vysoce urozený pán Vratislav z Mitrovic to viděl asi trochu jinak a svého faráře měl asi ve stejné lásce, jak napovídá dopis, který zase farář do matriky přepsal.

Dwoj cztihodnemu panu Blažiejowy Holiczkemu, naten cžas fararži zaboržskemu a kadowskemu a [?]

Dwoj czti hodny pan pater, naten cžas fararži zaboržsky

Oznamuji Panu Paterovy, žie z jistých a hodnych pržicžin aumyslu jsem na faru mau zaboržskau prži S. Havle nejprw pržištim jiného pana fararže wsaditi a k tomu czyli nepominul jsem J. Eminenti panu kardynalowi z Harrachu arczybiskupu pražskému (titul), w przyczyny oznamiti a jiného snefertirowati, jakož pak mam nadieji žie brzo confirmati dosahnu. I aby pan pater o to taky wiedomost miel jemuto oznamit a rzeczuji aby ktomu cžasu S Hawla nejprw pržištiho jinau pržiležitosti se opatržiti adle obycžeje poržadnie odstaupiti mohl a zustawam Pana patera wolny a dobry držitel
Aleš Wratislaw hrabie z Mitrowicz
Z prahy 6. septembri 1663

Přílohou dopisu byl ještě německy psaný sepsání, jež podle všeho rozvádí onu jisté a hodné příčiny, který způsobili farářův pád. Zatím jsem neměl čas vypořádat se s tímto německým textem, ale nápadně často se v něm objevuje slovo kuchařka. Na toto obvinění reagoval farář zlostně, ale protože vysoce urozeného pana z Mitrovice neměl po ruce, sepsal alespoň do matriky přes celou stránku dlouhou latinskou obhajobu sebe samého nazvanou Pravdivá odpověď na moje falešná obvinění.