"Osvícené" patenty poprvé: Očíslujme to!

Rodopis přivádí člověka k informacím z mnoha dalších oborů, tedy alespoň pokud nechce zůstat jenom u strohých dat a údajů. Za dobu, kdy se věnuji rodinné historii, jsem se přivzdělal mimo jiné v metrologii, religionistice, statistice, numismatice, epidemiologii a dalších oborech, o historii ani nemluvě. A nevyhneme se přitom ani právu a právním normám. Tak jsem se nedávno od některých výrazů z gruntovních knih dostal i předpisům vydaným v době osvícenské, které se našich předků přímo dotýkaly a na rozdíl od jiných norem jejich život skutečně ovlivnily. A nejsou to jenom notoricky známé patenty toleranční nebo robotní. Proto bych rád tento i několik následujících postů věnoval několika patentům Marie Terezie a jejího syna Josefa II.

Snad kvůli téměř 250 letům, které od jejich vydání uplynuly, jsou informace dostupné na internetu stručné, často se liší v datech a velmi často je zřejmé, že se jedná o opakování jedné a té samé informace bez ověření ve zdroji samotném. Abych se vyhnul takovému nekritickému opakování, vyhledal jsem původní prameny a udělat si sám představu o tom, proč a jak se věci děly.

V chronologickém pořádku je první na řadě očíslování domů v roce 1770. Asi nejsme sám, kdo očíslování domů oceňuje, protože dnes nám hodně usnadňuje bádání.

Kdo hledá na internetu historii domovních čísel, narazí na historku o Marii Terezii, která bloudila v kočáře noční Vídní a marně hledala domovní znamení. Když se utrmácená vrátila domů, vymyslela prý číslování domů. Ale všechno bylo jinak.

Úvodní strana patentu z roku 1770 v Tereziánském zákoníku.

V Tereziánském zákoníku vyšel patent z 10. března 1770. Protože se mi nepodařilo dohledat českou verzi nebo alespoň český překlad, dovolil jsem si ho do češtiny převést sám, i když překlad může být trochu toporný; ono taky překládat jednu dlouhou německou větu dá opravdu zabrat.

Nro. 1178

10. března 1770 všeobecné popsání duší, tažného dobytka a domů

Protože během poslední války rozliční poddaní od své živnosti, pozemků, manželek a dětí k stavu vojenskému vzati, nebo kvůli násilnému rekrutování na četné způsoby nuceni a dotčeni byli, tomu ale příznivou míru jest nastaviti, aby měšťan a výrobce při své práci a živnosti, sedlák ale při svém pozemku klidně zůstali, jediní synové, také jediných dcer mužové, mistři, tovaryši a učedníci, nebo kdo vždy zemědělství, řemeslu, továrnám, manufakturám a obchodu potřebný je, přitom nerušen mohl zůstat; tak se všeobecné popsání duší nařizuje, aby nato nástroj stanoven byl, jak namísto dosavadního k tíži poddaných spadajícího rekrutování, před nímž nikdo nebyl jistý, jiným nikomu neškodícím, ba prospěšným, a samému rekrutovi příjemným způsobem, jelikož on skrze zavedené propuštění na dovolenou většinu času roku, chce-li, u vlastních prodlívat a ve svém rodišti výdělek si mohl získat, mohlo být vojsko k obecné obraně jistě postaveno.

Za tímto účelem má být takové popsání od komisařů krajského úřadu a vojenských důstojníků provedeno a jest zároveň tažný dobytek sepsat a domy očíslovat. Přitom poddaní utíkat, ani potažní dobytek zamlčovat nemají, a přestupci toho mají být potrestáni.

Patent Vídeň 10. března 1770

Ukazuje se, že očíslovaní nebylo jen rozmarem panovnice, která po nočním výletě zavedla po osvícensku pořádek, ale „vedlejší produkt“ dlouhodobě zvažované vojenské reformy a odvodní povinnosti. Potřebu reformy zase vyvolal výsledek poslední války; tou byla Sedmiletá válka, ve které se Rakousku nedařilo. Sepsání obyvatel a s ním spojené očíslování domů sloužilo jenom jako podklad pro zavedení spravedlivějšího rekrutování, které i samotným rekrutům mělo být příjemným.

Když jsem se do téma nořil hlouběji, musel jsem opravit svoje představy i v jiných směrech. Žil jsem třeba vždy s naivní představou, že očíslování domů proběhlo rychle, energicky a naráz. Do vesnice přišli dva vojáci, jeden s kýblem barvy, druhý se štětkou, kteří rychlými zkušenými tahy na vrata psali čísla popisná. Pak pokračovali do další obce. Hotovo.

Ona to ale byla větší akce. Do vsi dorazila komise složená z úředníků a vojáků. Ti na podkladě výpisů z matrik, které předem obstaral farář, postupně sepisovali obyvatele všech domů a uváděli, kdo z mužů je schopný a způsobilý k vojenské službě, kdo dlí mimo své bydliště a kdo je z vojenské služby vyňatý (na vesnici hospodář, potom dědic gruntu, popř. manžel jediné dcery, dále pak duchovní, šlechtici, řemeslníci atd.). Sepisovali i koně a odhadovali, jak jsou vhodní k tahu.  Očíslování domu vlastně sloužilo jenom k tomu, aby se mohly soupisy připravit přehledně a byl v nich řád. 

A o tom, co dalšího z toho pro nás rodopisce vzešlo, zase v příštím blogu.

PS: Pokud se o soupisu chcete dozvědět víc a umíte německy, rozhodně bych doporučil tuto práci.