"Osvícené" patenty podruhé: Jméno! Ale jaké ...

Tak Marie nebo Josef? Ne, nejde o otázku nastávajících rodičů, ani váhání genealoga nad nejčastějším jménem v rodokmenu. Mířím tím na popularizační články o genealogii nebo obecně o jménech, které střídavě přicházejí s tvrzením, že příjmení u nás zavedla Marie Terezie, anebo že to byl její syn Josef II. I když našim osvícenským panovníkům nemůžeme upřít invenci – o tom konečně bude ještě řeč – publicistická zkratka, jak se dá tušit, je zavádějící. Každý kdo otevřel matriku třeba z první poloviny 18. století, viděl těch příjmení nespočet. Pisatelé přebírající závěry jeden od druhého nás přitom vesměs chtějí informovat o tom, kdo, spíše než že by příjmení zavedl, stanovil pravidla pro jejich používání. A tady to začíná být zajímavé.

Vavák o soupisu duší

Když jsem připravil první post o osvícenských patentech o číslování domů a soupisů duší, málem jsem zapomněl na svého oblíbence Vaváka. Protože začal svoje Paměti psát právě v roce 1770, mohl zachytit i probíhající soupis obyvatel a číslování domů. Abych jej opět trochu zpopularizoval, přináším zápisky očitého svědka těchto zajímavých událostí.

"Osvícené" patenty poprvé: Očíslujme to!

Rodopis přivádí člověka k informacím z mnoha dalších oborů, tedy alespoň pokud nechce zůstat jenom u strohých dat a údajů. Za dobu, kdy se věnuji rodinné historii, jsem se přivzdělal mimo jiné v metrologii, religionistice, statistice, numismatice, epidemiologii a dalších oborech, o historii ani nemluvě. A nevyhneme se přitom ani právu a právním normám. Tak jsem se nedávno od některých výrazů z gruntovních knih dostal i předpisům vydaným v době osvícenské, které se našich předků přímo dotýkaly a na rozdíl od jiných norem jejich život skutečně ovlivnily. A nejsou to jenom notoricky známé patenty toleranční nebo robotní. Proto bych rád tento i několik následujících postů věnoval několika patentům Marie Terezie a jejího syna Josefa II.

Snad kvůli téměř 250 letům, které od jejich vydání uplynuly, jsou informace dostupné na internetu stručné, často se liší v datech a velmi často je zřejmé, že se jedná o opakování jedné a té samé informace bez ověření ve zdroji samotném. Abych se vyhnul takovému nekritickému opakování, vyhledal jsem původní prameny a udělat si sám představu o tom, proč a jak se věci děly.

V chronologickém pořádku je první na řadě očíslování domů v roce 1770. Asi nejsme sám, kdo očíslování domů oceňuje, protože dnes nám hodně usnadňuje bádání.

Jak se uživit? Třeba v těch Zlonicích?

Když jsem přepisoval seznam všech sousedů městyse Zlonice, znovu mě napadlo, jak se proboha mohli ti sousedé ve Zlonicích uživit! Zatím jsem se pohyboval ve vodách venkovské genealogie, kde byla otázka obživy jasná. Sedlák žil z toho, co zasel, vypěstoval  a sklidil, nebo ze zvířat, která choval. Platilo čím víc polí, tím víc obživy a větší jistota. Doteď jsem žil v představě vytvořené ještě na hodinách dějepisu základní školy, že měšťané se měli mnohem lépe než venkovánci. Ale ve městech to muselo být jiné. Vezměme třeba ty Zlonice.

Ach ta jména po chalupě

V kasejovické matrice narozených nebo spíše v indexu pro matriky narozených z období 1733 až 1874 jsem našel hezké poznamenání sestavovatele indexu, které dokazuje, že jména po chalupě netrápila jenom dnešní rodopisce, ale už lidi v 18. století. Tehdy ale z jiných důvodů.

Poniewacž w matrikách nalezl jsem, že niektere ditky swe pržimiení ne podle otcze ale podle gruntu neb pržezdívky poznamenana mají, protož dle nalezku takoweho takowé dítky i do te littery podle gruntu neb pržezdívky, i také do one littery podle pržímení wlastního /:jak dalecze jsem powiedom byl :/ je wtahl, ku pržíkladu: jsou w Pržedmirži narození Cžerwenkowi, a w matrikách psani jsou Palecžkowi. Ti a takowe w lit Č a P musejí se hledati a kdyby nikde podle sweho wlastního pržimiení nalezen nebyl, tehdy podle gruntowního jména od starodawna hledan býti musí w tej literže jak grunt se jmenowal.

Tehdejší zapisovatel se musel vypořádat s tím, kam v indexu zapsat děti, zvláště když věděl, že jde o jméno podle gruntu. Podle svého nejlepšího vědomí a vědomostí zapisoval uváděl děti pod obě písmena, což bylo pro jeho potřeby účelné a postačující, ale dnes to v některých případech spolehlivost indexu může snižovat. Zda si i sám zpracovatel byl jistý svým postupem, je sporné; svoji poznámku totiž "schoval" vzadu v matrice za zápisy nemanželských dětí a zápisy dětí bez uvedeného příjmení. Jeho pokračovatel pak navíc na další straně pokračoval zápisy písmene "S". Tam se poznámka najde jen náhodou.

Kniha městyse Zlonic pro zapsání všech panů sousedů v temž místě se nacházejících

Při zpracování historie rodiny Frostů ve Zlonicích jsem v fondu obce Zlonice (SOkA Kladno) našel i několikastránkový dokument s titulem

Kniha miestis Zlonic prozapsání všech panů sousedů v temž mistie se nachazejicí, založena leta panie 1794

Na třech stranách písař sepsal jména celkem 75 sousedů s jejich profesí.

Znovu Blažej Ignác Holický

O faráři Blažeji Ignáci Holickém jsem už zde psal několikrát. V kadovských matrikách po sobě nechal asi nejvýraznější stopu, když ze zápisů v jím založené matrice plasticky vystupuje jeho barvitá osobnost. V nich se kromě jeho prchlivé povahy i urputnosti, s níž vystupoval proti skutečnému nebo domnělému zasahování do církevních pravomocí a snižování vážnosti, projevovalo i odhodlání k tomu, aby důstojenství faráře odpovídalo i náležité ekonomické zajištění jeho úřadu. Proto nepřekvapí ani další památka, kterou po sobě zanechal na svém prvním známém působišti.

Značky, zkratky, míry

Našel jsem ve svých složkách jeden dokument, který jsem si pro sebe sestavil před nějakou dobou, abych se trochu zorientoval ve značkách a zkratkách používaných hlavně v gruntovních knihách. Chtěl jsem se zorientovat hlavně ve značkách, které se používaly pro měny a platidla. Informace, které se mi podařilo dohledat, se týkaly hlavně mincí, jejich platnosti, vzájemného vztahu a hodnoty. Málo už bylo řečeno o tom, v jakých jednotkách se vedlo účetnictví. Nikde jsem třeba nenašel, že hodnota se ještě hodně dlouho uváděla v kopách, i když se už používala tolarová měna. Stejně tak mi poměrně dlouho unikalo paralelní existence vídeňské měny a měny konvenční. Ani přechody mezi jednotlivými platidly nebyly v minulosti podle mého tak ostré, jako je známe z nedávné minulosti nebo současnosti. Nejlepší stránka, kterou jsem našel a která poskytne asi nejlepší informace nejen o platidlech ale i měnových soustavách, je zde.
Postupně jsem přidával informace o různých mírách hlavně plošných, se kterými jsem se setkal. Ambicí nebylo a není popsat měnový vývoj na našem území, ale pouze vytvořit přehled značek a zkratek, které se pro peníze v gruntovních knihách a jiných pramenech v 17. až 19. století používaly. A také trochu pro další jednotky. Jejich přepočty na dnešní míry a jednotky už není problém dohledat.
Dokument jsem trochu upravil a doplnil, ale jinak moc neměnil. Není vyloučeno, že některá interpretace zde obsažená není správná, proto budu rád za případnou korekci, ale i doplnění. I tak snad tenhle stručný přehled pomůže někomu v orientaci ve starších pramenech hospodářské povahy, snadnějšímu čtení a pochopení pozemkových knih.