sobota 31. ledna 2015

Pelákovi v tisku

Při listování starými novinami z konce 19. století a začátku 20. století je možné čas od času narazit i na jméno Pelák. Nalezl jsem několik takových zpráv, které se vztahují k nositelům toho jména, a tedy docela určitě k příbuzným. Jejich autory bohužel nejsou naši přední novináři a spisovatelé a bohužel ani druhá kategorie novinářů. Všechny pocházejí z pera profesních rutinérů, kteří za svůj život napsali tisíce takových zpráv, a je to na nich znát.

úterý 30. prosince 2014

Genealogická matematika aneb sexagesimální soustava na prstech

K sepsání tohoto postu mě inspirovala, jak jinak, gruntovní kniha. Pra(-)dědeček byl v roce 1750 povinen nahradit nějaké dlužné odvody do kontribučenské sýpky a v gruntovní knize byly použity značky pro míry, jejichž význam mi nebyl zřejmý. U všech druhů obilí bylo uvedeno, kolik měl do sýpky odvést, pak jednotková cena ve zlatých a nakonec dlužná částka. Podstat byla jasná, ale vadilo mě, že jsem nebyl schopný jednotky a jejich zkratky identifikovat. 


neděle 7. prosince 2014

Rodopisci, pište!

Snad každý kdo u rodopisu vydrží delší dobu, začne mít nutkání svěřit se o podělit se vším, co během svého bádání zjistil. Po chvíli pak má dost zdvořilých "Hm, to je zajímavé" od lidí v okolí  a začne přemýšlet o tom, že se raději svěří papíru a že by nejraději připravili nějaké souvislé pojednání, které by šlo dál za prostá data narození a úmrtí. Někteří pak zasněně mluví o rodové kronice a vidí v ní takový hodně vzdálený cíl, ke kterému snad někdy dospějí a bude vyvrcholení jejich rodopisného snažení. A to je právě chyba,

sobota 15. listopadu 2014

Vojenská mapování

Rodopisci mají rádi mapy, o tom není sporu. Často a rádi si prohlížejí mapy ze třech vojenských mapování, které mají navíc k dispozici online. Jsou staré, barevné a hezké a není nadto najít si, jak vypadala vesnice předků a její okolí v 18. a 19. století. Vojenské mapování nabízí ale ještě jednu další a hodně zajímavou informaci, kterou ale hodně lidí ke své škodě opomíjí. V poslední době jsem na to upozornil několik lidí a nikdo z nich si toho dosud nevšiml. I když není hlavním cílem tohoto blogu dávat návody a tipy na hledání, v tomto případě je jediným cílem postu upozornit, že z map si můžete odnést víc. Stačí se podívat na okraj.

pátek 24. října 2014

Hardcore genealogie

Při psaní jiného článku pro tento blog mě napadl výraz hardcore genealogie. Zkusmo jsem si ho zadal do vyhledávače a vida, někdo už ho přede mnou použil, i když výsledků bylo jen pár. Tento anglicky psaný post mě potom inspiroval k následujícímu seznamu, který ušetří práci s vysvětlováním toho, co si pod tím pojmem představuji. Hardcore rodopiscem můžete být,

sobota 26. července 2014

Ó, kdož vysloví to naříkání a u smělých proklínání!

Ve středu 5. ledna 1814 můj oblíbený předek Matěj Čermák z Činěvse, ponievadž pak nyní muž se staroby a již přese 2 leta tak s nemocí obklíčený jest, že on ze světnice vyjít, tím méně tomuto hospodařství zadost ucžiniti v stavu není, obzvlaštně když jej také pod ohně roku 810 potkal, tehdy sebe nucený vidí ještie za svého životí mezi svými dítkami narovnání, by po jeho smrti mezi nima nevůle nepovstají, učinil, pročež ještě při dobrém rozumu a paměti toto narovnání činí.

středa 16. července 2014

Gruntovní knihy: Smrt přijde draho

Dnes jedna maličkost z gruntovní knihy panství Poděbradského. Pra(-)dědeček Jan Baštecký z Bobnic se v rámci vypořádání podílů se svými sourozenci vypořádat i se svým bratrem Václavem. Nechal ho vyučit se krejčím, platil jeho za vyučení, poplatky do cechovní pokladny, poplatky za přijetí za tovaryše a vše další. A protože byl Václav asi povedené kvítko, musel jej vyplatit také ze zámeckého arestu. Václav se asi nikdy řemeslu nevěnoval, neoženil se a místo, aby začal sekat latinu, zemřel. Neboli, jak tehdy písař psával, prostředkem smrti se z tohoto světa odebral. A bylo zase na pradědovi Janovi, aby zaplatil jeho pohřeb.

středa 25. června 2014

Velká válka: Rekvizice zvonů

Další z dochovaných oběžníků, které se dají najít ve fondech farností. Tento se týká rekvizice zvonů za první světové války. 
Rakouské válečné úsilí bylo omezováno nedostatkem barevných kovů. Proto se už v druhém válečném roce začala připravovat rekvizice zvonů, jejíž první kolo proběhlo v roce 1916. Přípravnou fázi přitom dokládá tento dokument: